Design a technologie překonaly dříve tušené hranice a sny a to s takovou razancí a rychlostí, že v jistém smyslu už není třeba hledat další designová řešení pro naléhavé problémy, ale samotné problémy pro stávající řešení, resp. jejich smysl v našich životech.
Anketa časopisu A2 o grafickém designu
Co pro vás znamená angažovaný design? Jaká je jeho pozice v českém designu?
Něco nejasného, formujícího se (byť jde o odkaz avantgardy) a jako pojmenování až příliš obecného. Snižování spotřeby energie u počítačů, nebo vody v automatických pračkách, sociální projekty (nejen) pro třetí svět a současně třeba nápisy Jezte bohaté po zdech. Také angažovaný vizuální design jako zdánlivě neutrální nástroj pro formulování stanovisek a požadavků, angažování se. Jeho pozice u nás je okrajová, pokud je nějaká, reprezentovaná několika solitéry a projekty. Podobně jako v celé společnosti, je angažovanost chápána (a do jisté míry bohužel oprávněně) jako něco otravného, záležitost věčných potížistů, tedy více věcí povah, než názorů.
Jakou roli podle vás může design hrát při kritické reflexi současné společnosti?
Jako cokoliv jiného, různou a marginální, což je s ohledem na jeho všudypřítomnost asi paradoxní, ale příznačné. Tedy i negativní. Design je dnes, jako třeba píár, především marketingový nástroj. Kdo jej používá, obvykle neusiluje o reflexi, ale upevňuje si pozici, deklaruje status, rozšiřuje trh. Současně u designérů převládá představa, že je třeba vrazit nohu do každých dveří, všem vyrobit logo, vše redesignovat, srovnat, sjednotit a přebarvit. Designéři by museli najít odvahu (a tedy především motivaci) přestat být převážně parazity institucí a sestoupit do ulic a začít skutečně komunikovat a spolupracovat, hledat obsahy, které má smysl formulovat nebo formovat. Vlastně by kritická reflexe mohla pomoci samotným designérům.
Jakým způsobem může design přispět k pozitivní společenské proměně? Máme tím na mysli např. změnu v chování občanské společnosti, ekonomickou sféru či ochranu přírody.
Veselejšími barvami, vysmátými slogany a oblejšími tvary či příjemnými povrchy. Nízkými náklady a malou ekologickou stopou. Nebo jinou zkušeností, étosem. Hledáním cest mimo marketingové strategie, pokud takové jsou. Spoluvytvářením prostoru pro sdílení, diskuzi a iniciativu. Přestat chrlit produkty, pomáhat utvářet rámce. Prostě začít komunikovat, řešit problémy. Nebo se opravdu jen dobře bavit.
Konstatování, že je design všudypřítomný a aktuálně proniká i do naší každodenní aktivní zkušenosti (třeba v sebeprezentaci na internetu a textových editorech) je již banální, ale možná si plně neuvědomujeme jeho význam. Design v celé své šíři skutečně formuje a dominuje nejen našemu vizuálnímu a předmětnému světu. Design a technologie překonaly dříve tušené hranice a sny a to s takovou razancí a rychlostí, že v jistém smyslu už není třeba hledat další designová řešení pro naléhavé problémy, ale samotné problémy pro stávající řešení, resp. jejich smysl v našich životech. To vše se děje bez hlubší, či jakékoliv reflexe. Možná nastal čas na kritický odstup a obezřetnost, na pokus o charakteristiku současnosti a hledání možností a prostorů vně designu.
A2, 2012