To jak dnes pracujeme primo v aplikacich, zdanlive neomezene a otevrene, pritom vybirame z nastaveni, sablon, presouvame, mofrujeme, je to jinej a uplne novej druh kreativity. Prednastaveny, standardizovany. Stale proplouvame verzema, je to cely fluidni, mozny ale jen v danym ramci. Pak se to zastavi a nakonec treba „vyexportuje“ na papir.
SMS rozhovor
20YYdesigners
Proc si se po dokonceni VSUP, rozhodl vice venovat vydavatelske cinnosti nez grafickemu designu, ktery si studoval?
Michal Rydval
Proc? Proc lidi studujou grafickej dezajn, protoze si neverej (nedostanou) na atelier volnyho umeni. Proc lidi vydavaj knizky, protoze si neverej na psani… U me se oboji tak nejak “stastne” potkalo. Ale vazne, miloval sem “literaturu” a sralo me delat dezajn, tak sem vydal prvni, druhou atd knihu a pak to pokracovalo. Taky jsem vubec nevedel co se sebou, co s zivotem, co s prachama za dezajn (haha). Na VSUP bylo tak nejak vsechno jinak nez jsem si predstavoval, mix pocitu, vubec sem tomu nerozumel a soucasne se mi zdalo, ze sem to za rok dva uplne pochopil a uz se nic novyho naucit nedokazu. Tak sem to zkusil.
Taky sem mel rad lidi kolem knizek, ruzny nakladatele a autory, co sem tehdy poznal a byli to lidi o dost jiny a zajimavejsi, nez sem videl na dezajnu. To me tehdy uplne desilo, taky takhle dopadnout. Ale kolem knih se motali lidi jako Martin Soucek, Robert Krumphanzl, Dan Podhradsky a pak i “osudove” Erik Lukavsky, jeden novej znamej sebou nes deset novejch a bylo to porad novy a zajimavy. Kazdej z nich byl original a soucasne (nic proti, naopak) vlastne hrozny soliteri a luzri. To me bavilo.
Ale nebyla to tak jednoznacna cesta, jak to dneska muze vypadat. Tehdy byla (co se dezajnu tyce) dost jina situace a me vubec nebrali trendy a kul veci a soucasne sem uplne (blbe) sral na nejakou tradici a remeslo. Proste sem se v dezajnu nemel ceho a koho chytit. Kdybych byl na vsupce dneska, nevim, kam by me to zavalo.
20YY
Navazeme na tvuj pocit, ze je graficky design "menecenej" oproti volnymu umeni. Maji designeri cejch "mindraku" podle tebe? I ze zkusenosti s tvoji praci a tvym pristupem ke grafickemu designu si myslime, ze se design nemusi vzdy rovnat kul, trend, remeslo. Nebo to vidis jinak?
MR
🎨 🎮 📲
Tak to sem se blbe vyjadril, tak sem to nemyslel. Popisoval sem ciste osobni pocity a motivace, zadnyho zobecneni ani schopnej nejsem. Dezajn je ted prece kralem vseho, to dobre vime. Od penez, zaberu (proste je vsude) a prestize az po “novou gramotnost”, kazdyho to svym zpusobem dneska zajima (nebo zacne, kdyz prestane mit na slozenky a pojisteni) a ma s nim nejakou osobni zkusenost. Tohle mi posledni leta prijde dulezitejsi nez produkovani a nejaky sledovani profesionalni nebo elitni produkce. Treba pohled Jana Michla je hrozne zajimavej a deje se toho v reflexi dezajnu vic. To me fakt bavi. Taky me bavi ta energie a srumec kolem, novy mlady studia, soliteri, ten hroznej rozstrel (ackoliv onlajn sdileny trendy vetsinu mladejch uplne drti).
Snazil sem se vyjadrit svuj vztah a smiseny pocity z vlastni prace, ten ustup z “dezajnovani”. Proste me to zacalo nudit, trendy mi prisly legracni, remeslo sem neovladal a taky sem si nebyl jistej, co je dneska to “remeslo”, vazat knihy, knihtisk, ovladat formaty a ruzny papiry, sledovat novy pisma, dobre exportovat data do pdfka, ovladat graficky aplikace zkratkama na klavesnici? Vzpominam si, jak sem strasne potreboval “experimentovat”, resp. vyzdycky to cely znova vymyslet, delat neco “skutecnyho” a soucasne sem videl, jak to nikoho nezajima. Opravdu rad sem to zacal mit vlastne s Helenou (Santavou), jeji vztah ke vsem tem vecem jako sou kasy s pismama, stary tiskarsky masiny, papiry, co se s tim da delat a zaroven si nehrat jen na “starou dobrou knizni kulturu”. V kompech mi to prislo jako hra na neco, jako fejk. Toho pocitu se ale nemuzu zbavit dodnes. Pocitace pro dezajnery nejsou jen “uzitecnej nastroj”, je to uplne novej a jinej svet. Co to znamena, je pro me to nejzajimavejsi. A taky cesty mimo tohle vsechno.
20YY
Podle toho co pises mame pocit, ze te zajimaji "opravdovy a autenticky" projekty a vize technologii jako velka moznost menit obor. Muzes zminit konkretni projekty a momenty, ktery si tim myslel?
MR
Tak tohle bude dlouhy. Vlastne to tak asi je, jen mi to takhle shrnuty prijde nejaky legracni. Porad odpovidam v osobni rovine, ktera se u me (asi paradoxne) uplne neprekejva s nahledem na dezajn jako takovej. Chapu, ze je spousta oblasti a pristupu, ktery si s nejakou “autenticitou” hlavu delat ani nemuzou. Dezajn je dneska tak sirokej pojem, ze je dost obtizny o nem neco rict par vetama. Myslim ten rozstrel od drobnyho naxeroxovanyho letacku po nesmirne sofistikovany technologie hardwaru, digitalnich formatu, vsemoznejch standardu, rozhrani a nebo aplikaci, ktery bezne vsichni pouzivame a ani je uz jako soucast sveta dezajnu nevnimame, ale jsou pritom pro nasi praci (a jeji vnimani) dost urcujici. Stavame se tak vic “uzivatelema” nez tvurcema, v jistym smyslu jsme novy amateri (s technologiema, kterym nerozumime). Treba prave tahle nase “slepa skvrna” me dost zajima. To jak dnes pracujeme primo v aplikacich, zdanlive neomezene a otevrene, pritom vybirame z nastaveni, sablon, presouvame, mofrujeme, je to jinej a uplne novej druh kreativity. Prednastaveny, standardizovany. Stale proplouvame verzema, je to cely fluidni, mozny ale jen v danym ramci. Pak se to zastavi a nakonec treba “vyexportuje” na papir.
Nebo nesmirna laicizace dezajnu, aktivni zkusenost (drivejsich) uzivatelu a “amateru” s dezajnovanim, pronikani dezajnu do vseho a soucasne chapani oblasti mimo nej jako deficitnich, cekajicich na svuj “redesign”, na svuj manual. Rozdil mezi necim, co (nejak) zije a pak to zacne “fungovat”. Dezajn jako marketingovej nastroj, nastroj na pretvareni lidi a spolecenstvi do znacek a “instituci”. Dezajn jako soucast rizeny komunikace, zpusob urcityho zcizeni, vytrhnuti z rukou lidi, kteri veci zijou a pak se sverej do rukou “profesionalu”. Nemyslim to jen kriticky, nejsem az tak naivni nebo utopista, jen me ty veci zajimaj a meli bysme o nich vedet. Pokusit se tu zkusenost popsat a tematizovat. Na stole dnes neni, kam vsude s dezajnem vrazit nohu a kde to jeste neumi, ale odkud se stahnout a kde to nechat zit. Dezajnovani je proste nova gramotnost.
Jako ilustraci jeste popisu pocit, kterej mam z Photoshopu, z prace, kterou vsichni leta delame a zname. To nekonecny cisteni, formatovani, “prepress”. Nejak (a to soustavne a dusledne) se z veci ztracime, orezavame co je rusivy, nastavujeme co (nam) chybi, mazeme stopy uziti a stari, cimz soucasne “mizime z obrazu”. Prijde mi to nutkavy, obsedantni. Mozna blouznim, ale meli bysme na ty skeny spis dejchat, nechat do nich padat vlasy a co ja vim, hledat stopy jejich zivota, ale my misto toho produkujeme jisty bezcasi, optimalizujeme pro aplikace, vyrabime tak fetise, ktery se pak vice nebo mene uspesne snazime dostat “zpatky” na papir, do obehu. Shrnu to, prijde mi, ze jsme se skrze vsechny ty technologie stali znova amaterama a co delame je dost podobny praci v call centrech. Jsme operatori na telefonu a uz bysme potrebovali vypadnout na vzduch.
20YY
Kdy naposledy si delal graficky design na zakazku a o jakou praci slo (mimo praci pro tvoje nakladatelstvi Fra)?
MR
Tak tohle bude fakt kratky. Vlastne si uz ani nevzpominam na “poradnou” praci mimo Fra a DR, kdyz pominu nejaky drobnosti pro znamy a dojezdy ruznejch edic a tak. Vybavuju si jen DVD Tiger Lillies s Martinem Kubatem (potisknutej pytlik na psi hovna) a neuspesnej navrh na vystavu Mutujici medium v Rudolfinu (navezenej prach z atelieru, fotky po zidlich, zmuchlany popisky, stary xeroxy, zarivky a inzerat do nejakyho rakouskyho art casaku “Rakusaci nekrast tady”.) Spis se neuspesne snazim urvat cas na psani, editaci a nejakej ten novej “prostor” a “projekt”. Takze z dezajnu nic zajimavyho.
20YY
Hledas novy prostor pro setkavani grafickych designeru, proc si myslis ze je dulezita takova platforma a co vsechno by mela obsahnout?
MR
Ten motiv je zase osobni, sobeckej, ale naslo by se i neco obecnejsiho. Po letech s Fra a po pomalejsim startu Designrederu cejtim, ze potrebuju zmenu (promin Eriku!), zkusit i neco jinyho. Soucane si fakt myslim, ze nepotrebujeme bejt zavreny v atelierech (a kuchynich a garsonkach), ale videt se a pracovat vic spolu. A to nejen dezajneri. Necekat na “zakazniky” a zacit vymejset veci dohromady. Jak melu dokola, dezajn se dost promenil a je na case “jit na ulici”. Cafe, misto na praci, malej obchod a knihovna, nejaky workshopy, prednasky a diskuze, vystavy, vecer akce, proste misto primerene osobni a pritom otevreny. Dulezity je v tom ohledu, ze tu nic takovyho neni. Vlastne jde o prostor, kterej jsem planoval pro atelier grafickyho designu na VSUP.
Rozhovor pripravili Petr Bosak a Robert Jansa, 20YYdesigners.
Živel 39, 2018
Logo psychologické poradny